Pro Itala není espresso pouze káva. Je to životní styl, společenský rituál a nezbytná injekce energie, která udává svižný rytmus každého italského dne. Zatímco ve zbytku světa se káva stala předmětem dlouhého posedávání, práce na notebooku a složitých receptur, v Itálii zůstává káva (nebo spíše un caffè) symbolem rychlosti, intenzity a dokonalé jednoduchosti. Zejména ranní rituál, který se odehrává v kulisách rušného baru (což je italská kavárna), je esencí italské kultury.
Historie v malém šálku: Zrození Espressa
Příběh espressa, které dnes známe, začal na počátku 20. století v Miláně. Do té doby trvala příprava kávy dlouhé minuty, což bylo v rychle se industrializující společnosti nepraktické.
V roce 1901 si milánský továrník Luigi Bezzera nechal patentovat první kávovar, který používal tlak páry k urychlení extrakce. Následně Desiderio Pavoni odkoupil patent a začal v roce 1905 stroje vyrábět pod značkou La Pavoni. Ačkoliv tyto rané stroje produkovaly kávu spíše na bázi páry (což mohlo vést k přepálení chuti), položil se základ pro metodu, která dostala své jméno podle rychlosti a tlaku: Espresso (z italského esprimere – vytlačit, nebo espresso – rychlý, okamžitý). Až poválečné inovace, zejména zavedení pístových kávovarů s tlakem (Achille Gaggia) a stabilního čerpadla (Faema v 60. letech), přinesly onen bohatý, koncentrovaný nápoj s charakteristickou, oříškově hnědou pěnou zvanou crema, který dnes tvoří srdce italské kávové kultury.
Ranní scéna v Baru: Tanec a rychlost
Typický italský ranní kávový rituál se neodehrává v klidné kavárně s měkkými křesly, ale v živém, hlučném a energií pulzujícím baru.
1. Káva na stojáka (Al Banco)
Italové nepijí kávu to go a většinou na ni nečekají vsedě u stolu. Ráno je čas drahý. Rituál začíná rychlým objednáním a zaplacením u pokladny a přesunem ke kávovému pultu (banco).
- Objednávka: Nikdy neříkají „espresso“. Říkají pouze „Un caffè“ (jedno kafe). Barista automaticky ví, že jde o jednu porci espressa.
- Rychlá konzumace: Espresso se pije rychle, na dva až tři doušky, ideálně do dvou minut. Dlouhé popíjení v Itálii signalizuje turistu.
- Sklenice vody: K espressu je často podávána malá sklenice vody (často neslazené). Zvykem je vypít vodu před kávou, aby se pročistily chuťové pohárky a plně vynikla intenzivní chuť kávy.
2. Ráno patří mléku: Cappuccino jako snídaně
Pokud Ital touží po mléčném nápoji, pak výhradně ráno. Cappuccino, Caffè Latte nebo Latte Macchiato je považováno za plnohodnotný snídaňový nápoj, který se často doprovází sladkým pečivem jako je cornetto (italský croissant) nebo brioche.
Tento rituál má však striktní pravidlo: mléčná káva se pije pouze dopoledne, obvykle do 11. hodiny. Italové věří, že mléko po obědě (po jakémkoli hlavním jídle) zatěžuje trávení, a objednat si cappuccino po poledni je považováno za kulturní faux pas. Odpoledne a večer se pije už jen čisté caffè nebo caffè macchiato (espresso s kapkou mléčné pěny), které ještě „projde“.
Espresso v průběhu dne: Více než jen probuzení
Ačkoli je ranní caffè nejdůležitější, espresso provází Itala celým dnem a má různé společenské a funkční významy:
- Pauza a Společenskost: Fráze „Ci prendiamo un caffè?“ („Dáme si kafe?“) je univerzální signál k rychlé, krátké sociální pauze, ať už s kolegy, přáteli, nebo sousedy.
- Po obědě (Caffè dopo pranzo): Espresso po obědě není jen pro chuť; je to téměř povinnost. Silná a hořká chuť má podpořit trávení a zahnat siestu (odpolední útlum). V některých regionech se pije i Caffè Corretto – espresso „opravené“ kapkou likéru, nejčastěji Grappy nebo Sambucy.
- Odložená káva (Caffè Sospeso): V Neapoli a jinde se udržuje tradice, kdy zákazník zaplatí dvě kávy, ale vypije jen jednu. Druhá káva je sospeso (odložená) a může si ji anonymně vyžádat ten, kdo si kávu nemůže dovolit. Je to krásný projev solidarity v kultuře pití kávy.
Italské rituály pro dokonalou chuť
Italové vnímají espresso jako umění a dodržují několik nepsaných pravidel pro maximalizaci zážitku:
- Žádné foukání: Espresso se podává při teplotě, která je optimální pro rychlé vypití. Foukat na něj za účelem ochlazení je považováno za neslušné.
- Cukr (často ano): Navzdory trendům ve světě třetí vlny kávy, mnoho Italů si do espressa dává trochu cukru, aby vyvážili hořkost robusty (která je v italských směsích běžná).
- Káva a Crema: Crema (oříšková pěna) je znakem správně připraveného espressa, která udržuje aroma. Správné espresso je intenzivní, plné těla a jeho chuť je v dokonalé rovnováze hořkosti, kyselosti a sladkosti.
Italský ranní rituál, ač krátký a rychlý, je ztělesněním La Dolce Vita – života, který dokáže najít dokonalost a potěšení v nejjednodušších a nejrychlejších momentech. Káva je pro Itala pevným bodem v turbulentním světě, intenzivní chvilkou pro sebe, která ho dobíjí na plné obrátky, dokud nepřijde čas na další caffè.
