České kavárny, zejména v Praze a Brně, byly vždy víc než jen místa k popíjení kávy. Staly se kulturními centry, „kluby demokracie“ a zrcadlem architektonického vývoje své doby. Na přelomu 19. a 20. století jim dominovala secesní zdobnost, aby je ve 20. a 30. letech vystřídala racionální čistota funkcionalismu.
Secese: Bohatství detailu a umělecká setkání
Secesní kavárny, které vznikaly v časech Rakouska-Uherska a na počátku První republiky, zdědily tradici honosných vídeňských kaváren. Byly navrženy tak, aby hostům poskytly luxusní a inspirativní prostředí.
- Charakteristika designu: Interiéry secesních kaváren jsou známé svou bohatou a dekorativní výzdobou. Najdete zde štukové stropy, zrcadla v ozdobných rámech, lustry z broušeného skla, mramorové desky stolů a čalouněné lavice. Dekorace často čerpaly inspiraci z přírodních motivů, stylizovaných květin a vlnících se linií.
- Kulturní význam: Byly to kulturní a společenská centra. Scházeli se zde spisovatelé, umělci, intelektuálové a politici. Oblíbeným doplňkem byly kulečníkové herny, šachy a bohatě vybavené čítárny s denním tiskem a knihami.
- Příklady:
- Kavárna Imperial (Praha): Otevřena 1914, proslulá svou skvostnou keramickou a mozaikovou výzdobou ve stylu art deco (který se secesi blíží).
- Kavárna Obecní dům (Praha): Otevřena 1911, dodnes si zachovala svou původní secesní podobu a patřila k největším v Praze.
- Café Louvre a Kavárna Slavia (Praha): Slavná místa s dlouhou historií, která se stala symbolem českého kavárenství a centrem umělecké bohémy.
- Kavárna Montmartre (Praha): Krátce před 1. světovou válkou zde existoval taneční klub v kubistickém stylu (přechodný styl).
Funkcionalismus: Čistota, světlo a nová generace
Ve 20. a 30. letech 20. století se nová generace architektů přihlásila k radikálně odlišnému stylu – funkcionalismu. Ten odmítl jakoukoli nadbytečnou dekoraci a řídil se heslem, že forma následuje funkci. Tento styl se stal klíčovým prvkem meziválečného období, zvláště v Brně, kde zanechal nesmazatelnou stopu.
- Charakteristika designu: Funkcionalistické kavárny jsou charakteristické čistými liniemi, jednoduchými kubickými tvary, absencí ornamentu a důrazem na prosvětlení a vzdušnost prostoru. Typické jsou prosklené stěny umožňující prolínání interiéru s exteriérem (např. s letní terasou) a použití moderních a ušlechtilých materiálů. Architekti se často inspirovali avantgardními hnutími jako holandský De Stijl.
- Kulturní význam: Odráží nový životní styl a estetiku mladé, prvorepublikové generace, která vzhlížela k moderně a „americkému“ způsobu života.
- Příklady (především Brno):
- Zemanova kavárna (Brno): Navržena Bohuslavem Fuchsem v roce 1925 a je považována za stěžejní dílo brněnské moderní architektury a jednu z prvních funkcionalistických budov v Československu. Charakteristická je radikální funkčnost a možnost spouštění oken pro propojení s terasou. (Původní stavba byla zbořena, ale v 90. letech vznikla unikátní replika).
- Kavárna Era (Brno): Postavena 1927–1929 podle návrhu Josefa Kranze. Je přirovnávána k brněnské Vile Tugendhat, zejména pro svou architektonickou čistotu, prolínání prostor a technické vybavení. Její průčelí poukazuje na inspiraci holandskou skupinou De Stijl.
- Kavárna Hotelu Avion (Brno): Postavena 1926–1928, rovněž od Bohuslava Fuchse. Kavárna v prvních dvou patrech byla součástí tohoto unikátního díla, které vzniklo na velmi úzké parcele a je příkladem čistého corbusierovského stylu.
Tyto styly nabízejí fascinující pohled na proměny české společnosti a estetiky. Secesní kavárny lákaly na bohatě zdobenou tradici, zatímco funkcionalistické podniky manifestovaly radost z moderny a účelnosti.
