Fenomén české kavárny: Od orientální novinky k centru kultury

Česká kavárenská kultura má dlouhou a fascinující historii, která se táhne od počátků 18. století a nabrala na významu zejména v 19. a 20. století. Kavárna nikdy nebyla jen místem pro konzumaci nápoje, ale především centrem společenského, kulturního a politického života.

Počátky a Rozmach v 18. a 19. Století

Káva dorazila do českých zemí již dříve, ale první kavárny se začaly objevovat na počátku 18. století. Prvenství drží Brno(1702, Turek Achmet) a krátce nato Praha (1714, „U Zlatého hada“ založená Řekem Jiřím Deodatem z Damašku). Zpočátku byla káva vnímána jako medicína a kavárny byly určeny hlavně pro bohatší vrstvy.

Během 19. století zažilo kavárenství obrovský rozmach, zejména v Praze a Brně. Kavárny se staly luxusními podniky s bohatým interiérem. Často byly otevřeny od časného rána do pozdní noci a nabízely svým hostům mnohem víc než jen kávu:

  • Prostory: Mívaly čítárny (až stovky časopisů v mnoha jazycích), kuřárnyherny (karty, šachy, kulečník).
  • Kultura: Ve večerních hodinách se konaly hudební koncerty.
  • Společenská role: Kavárny se staly klíčovými místy pro setkávání národních obrozenců (např. kavárna U Komárků) a později i umělců a intelektuálů. Koncem 19. století měla Praha desítky velkých i menších kaváren.

Zlatý Věk: Kavárny První Republiky

Opravdový „zlatý věk“ českého kavárenství nastal v období první republiky (20. století mezi válkami). Káva se stala symbolem moderního a kosmopolitního životního stylu, a kavárny fungovaly jako živá centra kulturního života. Byly to neformální kanceláře, ateliéry, diskusní fóra i denní obývací pokoje. V tomto období se také začalo ve větší míře rozšiřovat espresso a další moderní kávové nápoje.

Fenomén prvorepublikové kavárny ukončila Druhá světová válka, kdy se stala káva nedostupnou a byla nahrazována náhražkami (cikorka, melta).

Slavné a Ikonické České Kavárny

Některé z historicky nejvýznamnějších kaváren si udržely svůj věhlas dodnes, ať už s nepřetržitou tradicí, nebo po znovuzrození:

Praha

  • Kavárna Slavia: Otevřena v roce 1884, je symbolem českého kavárenství. Leží naproti Národnímu divadlu a byla oblíbeným místem setkávání umělců, spisovatelů a intelektuálů, jako byli bratři Čapkové, Jaroslav Seifert, Vítězslav Nezval i později Václav Havel.
  • Café Savoy: Secesní skvost na Malé Straně, který si zachoval atmosféru starých časů a je známý svým bohatým snídaňovým a brunchovým menu.

Brno

  • Kavárna Era: Funkcionalistická stavba z 20. let 20. století, která patřila k vyhlášeným místům setkávání brněnské smetánky a je přirovnávána k Vile Tugendhat. Dnes je skvělým příkladem funkcionalistické kavárny.
  • SKØG Urban Hub: Reprezentuje moderní brněnskou kavárenskou scénu, zaměřenou na výběrovou kávu (tzv. third wave coffee), s osobitým designem interiéru a živou atmosférou.

Moderní Kavárenství

Dnešní česká kavárenská scéna zažívá renesanci, která navazuje na prvorepublikovou tradici, ale zároveň je ovlivněna moderním hnutím výběrové kávy (Specialty Coffee). Dnešní kavárny, jako jsou pražské Můj šálek kávy nebo Etapa, či brněnské Monogram Espresso Bar, se zaměřují na vysokou kvalitu zrn, specifické metody přípravy a etický původ kávy. Zachovávají si však sociální roli, kdy stále slouží jako místa pro práci, setkávání a kulturní zážitky.


  • Podobné články

    Káva ve vesmíru: Jak se pije espresso na Mezinárodní vesmírné stanici

    Pití kávy ve stavu beztíže je fascinující téma. Zatímco astronauti dříve pili kávu jen ze sáčků nebo tub, espresso se na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) dostalo díky speciálně navrženému kávovaru a následným experimentům. Zde…

    Zrcadlo epochy: Secesní elegance a funkcionalistická čistota českých kaváren

    České kavárny, zejména v Praze a Brně, byly vždy víc než jen místa k popíjení kávy. Staly se kulturními centry, „kluby demokracie“ a zrcadlem architektonického vývoje své doby. Na přelomu 19. a…