Starbucks. Pro jedny symbol globalizace a unifikace, pro druhé každodenní rituál a místo „třetího domova“. Ať už se řadíte k jakékoli skupině, je nepopiratelné, že americký řetězec kaváren zcela redefinoval moderní kávovou kulturu a z prodeje pražených zrn vytvořil multimiliardový byznys a celosvětový fenomén. Jak se ale zrodil tento gigant, jaká byla jeho původní vize a jak se proměnil v globální kult, jaký známe dnes?
Skromné začátky v Seattlu (1971–1980): Zrození zrnka
Příběh Starbucksu začíná skromně 30. března 1971 v historické tržnici Pike Place Market v Seattlu, ve státě Washington. Zrodil se z vášně tří akademiků a milovníků kvalitní kávy a čaje: Jerryho Baldwina (učitele angličtiny), Zeva Siegla(učitele dějepisu) a Gordona Bowkera (spisovatele). Jejich inspirací byl Alfred Peet, nizozemský přistěhovalec, který v USA prodával kvalitní kávu, a který trojici poskytl cenné rady.
Původní Starbucks se od dnešních kaváren lišil radikálně. Nešlo o místo k posezení u latté, ale o specializovaný obchod s čerstvě praženými kávovými zrny, čajem a kořením, které si zákazníci odnášeli domů. Cílem bylo nabídnout nekompromisně kvalitní kávu v době, kdy byla americká káva často nevýrazná a přepálená.
Jméno, které evokuje moře: Název „Starbucks“ byl inspirován jménem prvního důstojníka, Starbucka, z klasického románu Hermana Melvilla Bílá velryba (Moby Dick). Jméno mělo evokovat mořeplaveckou tradici a romantiku raných obchodníků s kávou, kteří surovinu převáželi přes oceány. Původní logo pak zobrazovalo mýtickou dvounohou sirénu v hnědém provedení, což byl symbol, který se stal jedním z nejznámějších na světě.
Italská inspirace a příchod vizionáře (1981–1987)
Zásadní zlom v historii Starbucksu nastal v roce 1981, kdy se u jeho dveří objevil mladý obchodník Howard Schultz. Schultz, tehdy ředitel prodeje ve švédské firmě na kávovary, si všiml neobvykle vysokých objednávek z malé seattleské firmy a rozhodl se ji navštívit.
O rok později nastoupil do Starbucksu jako ředitel maloobchodních operací a marketingu. Klíčový moment ale přišel v roce 1983 během cesty do Itálie. V Miláně ho uchvátila živá italská kavárenská kultura – místa, kde lidé stáli u pultů, povídali si, a kde baristé připravovali espresso s uměleckou zručností.
Schultz se vrátil s vizí: přetvořit Starbucks z prodejce zrn na kavárnu ve stylu italského espressa – na místo pro komunitní setkávání, „třetí místo“ mezi domovem a prací. Původní zakladatelé s jeho nápadem zpočátku nesouhlasili, protože se obávali, že by to narušilo jejich primární zaměření na kvalitní zrna.
Nenechal se odradit. V roce 1986 Schultz odešel a založil vlastní řetězec kaváren nazvaný Il Giornale (podle italských novin). O rok později, v roce 1987, se Baldwin a Bowker rozhodli prodat původní Starbucks. Schultz nelenil, získal investory a koupil celý řetězec i s jeho šesti pobočkami, pražírnou a jménem. Il Giornale a původní Starbucks se spojily pod značku Starbucks Corporation. V tomto roce došlo i ke změně – hnědé zástěry baristů byly nahrazeny zelenými.
Expanze, kult a globalizace (1990–současnost)
S Howardem Schultzem v čele se Starbucks vydal na neuvěřitelnou expanzivní cestu. V 90. letech se řetězec šířil Severní Amerikou jako lavina.
- 1992: Starbucks vstupuje na burzu (IPO) se 165 pobočkami.
- 1996: První mezinárodní pobočka v Tokiu (Japonsko) – kávový gigant dobývá čajové kultury.
- 1998: Expanze do Evropy (Spojené království).
- 1999: Vstup na trh v Číně.
Kulturní dopad a vytvoření „třetího místa“:
Schultzův koncept „třetího místa“ se stal základním kamenem úspěchu. Starbucks nabídl víc než jen kávu – nabídl zážitek a atmosféru. Kavárny byly navrženy tak, aby byly útulné, s pohodlnými křesly, tlumeným osvětlením a hudbou, která vytvářela relaxační kulisu (přispěl k tomu i prodej hudebních CD, později potlačený digitálními službami).
- Personalizace: Fenomén personalizace nápojů (velikost, typ mléka, sirupy, extra shoty) a psaní jmen na kelímky se stal charakteristickým rysem a posílil pocit individuálního zážitku.
- Standartizace kvality: Ačkoliv je kvalita často terčem kritiky, Starbucks dokázal udržet konzistentní chuť svého „dark roast“ (tmavě praženého) espressa po celém světě, což dalo zákazníkům jistotu, že i v cizí zemi dostanou svůj oblíbený nápoj.
- Inovace nápojů: Starbucks zpopularizoval nápoje jako Frappuccino (vymyšleno a koupeno v roce 1995) a sezónní klasiky jako Pumpkin Spice Latte (zavedeno v roce 2003), které se staly popkulturními ikonami a z kávovny udělaly trendsettera.
Výzvy a budoucí směřování
Starbucks se stal symbolem amerického kapitalismu a globalizace. S obrovským růstem však přišly i výzvy a kritika:
- Kritika unifikace: Mnoho kritiků poukazovalo na to, že Starbucks likviduje místní nezávislé kavárny a unifikuje kávovou kulturu.
- Etika a udržitelnost: Navzdory svým programům (např. C.A.F.E. Practices pro etické získávání kávy) je Starbucks pod neustálým tlakem kvůli dopadům na životní prostředí (jednorázové kelímky) a obchodním praktikám.
- Návrat ke kořenům: V reakci na rostoucí trend „třetí kávové vlny“ (specializované a světle pražené kávy) spustil Starbucks koncept Starbucks Reserve Roastery. Tyto prémiové pražírny a kavárny v Miláně, Seattlu, Chicagu a dalších metropolích nabízejí luxusní, ručně připravovanou kávu z exkluzivních zrn a mají evokovat řemeslnou zručnost, se kterou celý příběh začal.
Dnes je Starbucks s více než 30 000 pobočkami v desítkách zemí největším kavárenským řetězcem na světě. Už dávno není jen obchodem se zrny, ale globální značkou a kulturním fenoménem. Jak to shrnul sám Howard Schultz: Starbucks neprodává kávu, prodává kávový zážitek, rituál a pocit sounáležitosti. Tím se z malé prodejny v Seattlu stal gigant, který změnil, jak celý svět pije kávu.
