Káva, černý elixír, který miliony lidí po celém světě považují za nepostradatelnou součást svého dne, je obestřena mnoha mýty. Od tvrzení o dehydrataci až po obavy o vliv na dětský růst, kofein, klíčová složka kávy, je často démonizován nebo naopak nekriticky glorifikován. Pojďme se ponořit do vědeckých poznatků a odhalit pravdu skrytou za těmito nejrozšířenějšími kávovými pověrami.
Mýtus č. 1: Káva dehydratuje organismus
Tento mýtus je snad nejpřetrvávajícím tvrzením, které slýcháme v souvislosti s kávou. Vychází z faktu, že kofein je mírné diuretikum, což znamená, že může stimulovat ledviny k častějšímu vylučování moči. To vede k logické (ale mylné) domněnce, že káva z těla odvádí více tekutin, než mu dodává.
Pravda:
Vědecké studie, které zkoumaly vliv běžné konzumace kávy na hydrataci, došly k jednoznačnému závěru: káva při umírněné konzumaci nezpůsobuje dehydrataci.
- Většina kávy je voda: Šálek kávy obsahuje přibližně 98 % vody. Toto množství bohatě kompenzuje mírný diuretický účinek kofeinu.
- Tělesná adaptace: U pravidelných konzumentů kávy si tělo na kofein zvykne, a jeho močopudný efekt se výrazně snižuje.
- Káva jako součást pitného režimu: Experti se shodují, že kávu lze započítat do denního příjmu tekutin. Doporučení pít ke každé kávě sklenici vody sice není nutné kvůli dehydrataci, ale je to skvělý způsob, jak si zajistit dostatečný celkový příjem vody.
Shrnutí: Strach z dehydratace je neopodstatněný. Při rozumném množství (do cca 400 mg kofeinu denně, což jsou přibližně 4 šálky filtrované kávy) je káva hydratační nápoj.
Mýtus č. 2: Káva brzdí růst u dětí
Tento mýtus má dlouhé historické kořeny, sahající až do 19. století, kdy byl používán v reklamních kampaních jako argument proti kávě a na podporu jejích náhražek. Obavy byly spojeny s domněnkou, že kofein (případně jiné látky v kávě) negativně ovlivňuje metabolismus vápníku a kostní vývoj.
Pravda:
Neexistuje žádný vědecký důkaz, který by potvrzoval, že konzumace kávy nebo kofeinu způsobuje zpomalení růstu u dětí nebo dospívajících.
- Vliv na vápník: Zatímco kofein může mírně zvýšit vylučování vápníku močí, tento efekt je malý a při dostatečném příjmu vápníku a vitamínu D z potravy je zanedbatelný. Kofein nebrání růstu.
- Riziko spojené s dětmi: Hlavním důvodem, proč se dětem káva nedoporučuje, není vliv na růst, ale stimulační účinky kofeinu. Děti mají nižší tělesnou hmotnost, a proto jsou citlivější na kofein, který může způsobit zvýšenou srdeční frekvenci, neklid, úzkost, poruchy spánku nebo žaludeční potíže.
- Doporučení: Odborné organizace nedoporučují dětem a dospívajícím pít kávu kvůli kofeinu. Vliv na růst je však pouhá pověra.
Shrnutí: Káva nezpůsobuje, že děti přestanou růst. Je ale nevhodná kvůli silným stimulačním účinkům kofeinu na mladý organismus.
Mýtus č. 3: Ideální čas na kávu je ihned po probuzení
Mnoho lidí si nedokáže představit začátek dne bez šálku kávy, který si vychutnají ihned po vstaní. To je však čas, kdy může být káva nejméně efektivní, a dokonce vést k rychlejšímu nárůstu tolerance.
Pravda:
Ideální čas pro první šálek kávy by měl být posunut o 1 až 2 hodiny po probuzení. Toto doporučení vychází z fungování našeho cirkadiánního rytmu a hladiny hormonu kortizolu.
- Kortizol: Jedná se o „stresový hormon“, který nás probouzí a pomáhá nám být bdělí. Jeho hladina je přirozeně nejvyšší zhruba 30–45 minut po probuzení.
- Interakce s kofeinem: Pokud si dáme kávu v době, kdy je kortizol na vrcholu, kofein neposkytuje tak velký povzbuzující efekt, protože jsme již „nabuzení“ přirozenou cestou. Dlouhodobé podávání stimulantu v době přirozené vysoké bdělosti může navíc vést k tomu, že si tělo na kofein rychleji zvykne a sníží se jeho účinnost.
- Optimální čas: Neurovědci a odborníci na výživu doporučují pít kávu v čase, kdy hladina kortizolu začíná přirozeně klesat. To je zpravidla mezi 9:30 a 11:30 dopoledne (za předpokladu vstávání okolo 6:00–7:00).
- Odpoledne a spánek: Dále je nutné pamatovat na poločas rozpadu kofeinu, který je přibližně 5–6 hodin. Káva pitá příliš pozdě odpoledne (často se doporučuje poslední šálek 6–8 hodin před spaním) může narušit kvalitu spánku, i když se cítíme unavení.
Shrnutí: Nejlepší čas na kávu je, když přirozená hladina kortizolu začne klesat (přibližně 9:30–11:30), což maximalizuje povzbuzující účinek kofeinu.
Další běžné mýty
- Tmavě pražená káva má více kofeinu: Nepravda. Při delším (tmavém) pražení se zrna sice odvodní, ale kofein je v nich poměrně stabilní. Světle pražená zrna si často uchovávají nepatrně vyšší koncentraci kofeinu. Pocit „síly“ tmavé kávy je dán spíše silnější, hořkou chutí a tím, že se často používají ve větší dávce.
- Bezkofeinová káva neobsahuje kofein: Mýtus. Bezkofeinová káva sice prošla procesem odstranění kofeinu, ale stále může obsahovat stopová množství. Pro označení „bezkofeinová“ musí být odstraněno minimálně 97 % kofeinu. Množství kofeinu je však tak nízké, že obvykle nemá žádný stimulační účinek.
- Káva je nezdravá a způsobuje nemoci: Dříve se věřilo, že káva zvyšuje riziko srdečních onemocnění a je škodlivá. Moderní věda však tento pohled zásadně změnila. Káva je bohatá na antioxidanty a umírněná konzumace (3–4 šálky denně) je spojována se sníženým rizikem diabetu 2. typu, Parkinsonovy choroby a některých druhů rakoviny. Důležité je pít kvalitní kávu a nepřehánět to s přidaným cukrem a smetanou.
Káva jako součást zdravého životního stylu
Káva a kofein jsou složité látky, jejichž účinky na lidský organismus jsou vysoce individuální a závisí na genetice, toleranci a celkovém životním stylu. Klíčem ke zdravému vztahu ke kávě je umírněnost, kvalita a naslouchání vlastnímu tělu. Většina „negativních“ mýtů byla vyvrácena vědeckými studiemi. Při dodržení doporučeného denního limitu kofeinu (do 400 mg pro zdravého dospělého) je káva skvělým zdrojem energie, antioxidantů a je i prospěšná pro zdraví.
